kronika obce Hrádek

Setkání na Obecním úřadě v Mokrosukách (přepis zvukového záznamu.                                                              19.2.2007

Jan Vojta narozen 1918. Jeho synové Jan a Jiří žijí v Hrádku. Jeho bratr je známý doktor Václav Vojta – narozený v Mokrosukách 1917, zemřel v Mnichově v roce 2000.

Na události v květnu 1945 si vzpomíná zcela přesně. Popisuje i detaily událostí. Na konci války mu bylo 27 let a měl jednoho syna.

Vojta:

Já vím jen o jednom místě o žádném jiném nevím, jen u tohoto jsem byl svědkem. O ostatních místech jsem jen slyšel z vyprávění.

Matějka: z kroniky 6. května přijeli Američani, před tím byli na dvoře  Millera (zámek) zajatci západních armád, asi 500 vojáků.

Vojta: Já vím že jich bylo 360, rozhodně jich nebylo více než 400 byli zavřeni na dvoře. Přijeli 25 nebo 26.dubna. v noci. Německých vojáků bylo asi 30 a bydleli různě po vsi u nás byli dva. Hejtman velitel posádky. Vedoucí bydlel se ženou u Potužáků u školy. Protože Američani byli už na hranicích. V zámku byl snad celou válku režisér Čáp a ten už věděl že Američani jsou blízko, asi měl s nimi nějaké spojení. Protože tady byli ubytované německé ženy jak se přesunovali k německým hranicím kvůli frontě. Byli ve škole delší dobu, několik týdnů.

V sobotu už se vyvěšovali bílé prapory,  že budou němci kapitulovat, starostou byl Josef Švarc a jeho nástupcem byl zvolen Jakub Kněz nějakou organizací z Klatov. Přišli Ruský partyzáni, asi 3 nebo 4 a navštívili Kněze , strážci byli v noci 5-6. května odzbrojeni, 6.odpoledne přijeli Američani. Do tříd vtrhli partyzáni a všichni bez boje odevzdali zbraně. Ženy křičely. Šli za Hejtmanem aby taky odevzdal zbraň, škvírou ve dveřích podal svou zbraň a u jeho dveří postavili stráž.

To už byly slyšet rány jak se Američani blížili. Střílelo se v Borku, okolo Cihelny. Tam je do dneška vidět jeden kráter po výbuchu.

Jaroslav Žitný z Kašovic přijel od Hor okolo 13 hodin do vsi a křičel: Amerikáni jedou, Amerikáni. Už byli slyšet tanky. Zajatci vyběhli proti tankům, pomalu jeli

Jeden zůstal u Dražků ? A lauf měl na Odolenov další k Horám třetí k Velharticím. Skupina zajatců se zbraněmi od amerikánů šla po nějaké chvíli do školy, všechny muže vzali pochodem na Sedlákojc sad nad Jílkojc barák, tam je postavili do dvou řad a chodili dva zajatci a vždy jednoho vytáhli z řady. Ti museli všechny svoje věci odevzdat a všichni okolo si je rozebrali. Já stál taky tam. Vytáhli jich 11 včetně toho hejtmana a ten měl sebou tu svoji ženu, ta s ním seděla na straně na takovém kopečku trávy  a tenhleten moment trval asi tak 5-10 minut a já jsem viděl jak hejtman plakal, ona ho držela a on plakal. (byla neděle 6.5.1945)

Těch 11 vyvedli ostatní tam zůstali stát. A šli dolů a tam my jsme se dostali, protože jsme byli zvědaví já a můj bratranec Franta Vojta co už nežije.  Šli jeden vpředu dvě dvojice po stranách a jeden Američan na konci všichni  s automatama. Šli jsme za nima asi 10 metrů a přišli jsme pod vesnici a ten jeden Amík,  co uměl česky se na nás u školy otočil a my se ptáme kam je vedou a on se jen na nás otočil a  udělal na nás takhle ( přejel si rukou po krku) a nám řekl abychom šli do školy, abychom za nima nechodili. My jsme nevěděli kudy kam, tak jsme vylezli na školní půdu. Viděli jsme je jak šli k zastávce až na peron. Za chvíli se ozvala střelba a pak bylo ticho, my jsme vrazili dolů a utíkali jsme tam a oni už tam všichni leželi. Hejtman měl rozevřenou bundu a prostřílená prsa. Jeden měl sepnuté ruce a v nich desetimarku a měl prostřelený nos.Tahle to tam bylo. Seběhli se různý lidi i Mokrosucký a my jsme na mezi byli první. A teď byl ten příšerný pohled, náš občan Chalupský tahal tomu hejtmanovi holínky z nohy a já mu povídal pane Chalupský nestydíte se takový věci dělat? On říkal já takovýhle boty v životě neměl. Mautner z Kašovic (pasák ve dvoře) sundával druhému vojákovi ponožky. No něco děsného. A já měl malej aparátek, jenže on tam byl stín a já to měl rozmazaný. A měl jsem jednu fotku jak běželi proti těm tankům, ale jednou sem to někomu půjčil do Klatov, oni si to ofotili a ty kopie mi dali a já je nemůžu najít.

Američani je nestříleli to udělali ti zajatci. Ostatní němci byli odvezeni nákladním autem přímo ze Sedlákojc sadu. Vím přesně kde to místo je. Hroby vykopávali chlapi z Hrádku, bývalý starosta, další Raschendorf. A ještě asi dva další. Byla vykopána jedna společná jáma na okraji pole nad tratí. Zastřeleni byli v zářezu tratě odkud není vidět ani na zastávku, ani ke Kašovicím. Od tratě je vytahovali ti co kopali hroby na provazech, každýmu dali provaz na krk a vytahovali je. Leželi tam co byl drát na zvedání šráků (závor) u Kašovic. Někteří byli přes dráty. Co bylo v Kašovicích to nevím, ale říkalo se toho víc.

Zahrádková: U nás bydleli nějaký dva němci a ti se dívali jak je vedou dolů (od rybníčka) přilít na ně Jarda Žitný z Kašovic a letěl na tyhle dva, aby  je taky vzali s nima.

V kronice Mokrosuk se píše, že v obci byli zadrženi asi 3 němečtí vojáci, ale v Kašovicích jich bylo okolo 20 a byli odvezeni na četnickou stanici do Hrádku a z nich celkem 8 jich bylo v Kašovicích zastřeleno a byli pohřbeni v blízkém lesíku u tratě (Hájek).

Amerikáni bydleli v Mokrosukách , u nás byli taky dva přes noc. Děti jsem měl, Jendovi bylo přes půl roku vojáci říkali dejte ho od okna, kdyby se střílelo. Vondra z pastušky jejich syn Václav byl u nás na statku (sloužil), když byli Američani v domě šel do domu, ale neuměl dobře mluvit, tak ho málem Američani zastřelili, protože se dral dovnitř. My jsme mu řekli, že je to náš služebník a ten jeden Američan řekl, že ho málem zastřelili.

Během jednoho týdne se rozjeli pryč, třeba na Zdouni v Hrádku bylo hodně stanů okolo na polích. 

Ženy přišly 22. února (byli to německé ženy s dětmi). Byli to uprchlíci z východu, byly tu ještě do konce května. Ve škole se začalo učit až  28. května. Těch se nikdo nevšímal.

Velitel  - jeho žena byla odvezena autem nákladním a  odjeli někam k Horám. Nevím kam je vezli, my jsme hlavně chvátali chytat cigarety, byli jsme jenom kluci, i když ženatý. To místo bych uhádl ještě dnes na 10 metrů přesně. Určitě by se to poznalo, když by se začalo kopat podle jiného druhu hlíny.

Ten co má ten pomník Kašovicích je nějakej Ruskej partyzán, kašováci udělali hon na němce, najednou rána a už ho mají ale nebyl to němec ale Rus. Nikdo neví jak to přesně bylo.Za mě tam altánek už nebyl, říkalo se tam bažantnice. Nad rybníkem v „Cabuzi“ byl pro barona altánek o jiném nevím.

To říkal Venda Zahradka,  kterej dělal tajemníka v obci, že když byl jako kluk, se mi chlubil když byl ožralej v hospodě u Klicperů, že jednou potkal sledoval nějakého němce u Tedražic on ho viděl tak si leh za mez a ten němec se taky lehl, on na něj aby stál jinak že ho zastřelí, střelil ho do břicha a ten němec se svalil, on vstal  a šel se podívat a viděl akorát vyvalený střeva. A povídal já jsem si mohl rozbít hlavu, jak mě toho bylo líto, to říkal když byl ožralej, jinak se k tomu nepřiznal.

Kašovický kde přišli  ke zbraním? Všude byly hromady zbraní, já jsem měl taky dvě, potom když se měli odevzdávat radši jsem je zahodil, abych nemusel nic vysvětlovat (asi za půl roku).

Po Američanech byla předána moc obcím, potom to trvalo ještě nějakou dobu než z okresu

to dali dohromady,  nastaly nové obecní volby. U nás byli Američani krátce, jinde se zdrželi možná do druhého roku. Oni se taky vyměňovali, ty co byli první šli na odpočinek a potom přišla okupační armáda. Ještě devět amerikánů padlo na Zhůří, z těch co přišli k nám. Bylo to nějakou léčkou od němců. A za dvě hodiny byli u nás.

Kolineckej pekař přijel s plnou károu chleba , a zajatci si pekli také burínu na ohni na dvoře v zámku, dva dny jim nedal nikdo najíst. Já jsem šel s chlebem do „dvora“. Nějaký dva dny před převratem, šel jsem k bráně kdy byla stráž a říkal jsem mu, že jim to nesu, on rozuměl a já odevřel vrata a všichni byli namačkáni v parkánu, tak jsem jim ho hodil a najednou vidím, že proti mně něco letí. A ona to byla krabička moderní na broušení na žiletky i se žiletkami, já jsem ji měl asi 10 let. Ti zajatci, druhý den byli odsunuti nákladníma autama, byli to vojáci západních armád (Angličani, Francouzi, Američani, Holanďani…) .

Proč je postříleli? Tohleto komando mělo na starost dělníky někde na severu v nějakém solném dole. Moc je tam mučili, a za to byly zastřeleni. Mezi zastřelenými byli jen dva obyčejní vojáci, toho jednoho jsem znal ze stráže, jinak samý oficíři a hejtman samo sebou tam byl taky.

Jednou k večeru chodil starosta z jedním německým vojákem a dělal lidem čárky na vrata, kolik lidí u nich bude bydlet, že přijdou noci. U nás taky bydleli dva důstojníci a asi šest vojáků - to byli Poláci (v německé armádě). Byli všude v selských dvorech, v chalupách ne.

Hroby byly vykopány asi až v úterý, k zastřelení došlo v neděli.

Domluvili jsme se na druhý den, že půjdeme na místo a pan Vojta ukázal místo kde byli zastřeleni a kde byli pohřbeni. Byla pořízena fotodokumentace.